- Konečně jsme na tom pozemku něco udělali. Příští týden se začne vrtat studna. Řeší se úřad kvůli stavebnímu povolení a my konečně ten pozemek také posekali, kvůli vyměřovacím pracem a především kvůli studně. Buse se tak na pozemku pracovat o něco lépe. Jako dítě jsem hrabání trávy nesnášela. Na chalupě má babička obrovský sad, kde se v létě sekalo a poté my hrabali. Jenže tohle? Je to úplně něco jiného pracovat na vlastním, ono vás to i baví :-D.
- Dlouho jsem chtěla nějakou skleněnou láhev, a když jsem úplně náhodou v Tescu objevila skleněnou krasavici, navíc s potiskem mých milovaných citronů, nebylo o čem. Je skvělá a tak akorát - 550 ml. Ideální objem, tak akorát do tašky. V mém případě do batůžku, který nosím místo kabelky, abych si neničila už takhle zničená záda.
- Poprvé vůbec jsme měli online poradu redakce. Dlouho jsem se všem těmhle setkáním vyhýbala a nakonec to bylo vlastně hrozně fajn, a tak se na váš těším i ve čtvrtek na našem online blogerském srazu! :-)
- Koncem března jsem oslavila narozeniny a tím jsem se překotila mezi třicetileté. Věk mě ani trošku netrápí, nevadí mi, že už mi je třicet. Na tu číslovku jsem se dlouho nevysvětlitelně těšila. Těšila jsem se i na 25 už několik let předtím, a také to byl skvělej rok. Cítím se daleko lépe, než když mi bylo třeba dvacet. Život teď si užívám daleko víc.
- Mám novou elektronickou čtečku knih a to je počteníčko. Je skladnější, má lepší zobrazovací schopnosti textu a skvěle se drží.
- Po zimě jsem konečně poprvé seděla v parku na lavičce a četla si knihu. Miluju tyhle dny, kdy je po zimě poprvé hezky a vy si poprvé po dlouhé době sednete na sluníčko, třeba si čtete nebo jen tak lelkujete.
- Naši si pořídili nového psíka. Usoudili, že po Luckym je doma moc smutno a něco tam strašně moc chybí. Už dva týdny mají tak Gaspiho. Asi mu věnuju článek, kde se o něm rozepíšu víc - o tom, odkud pochází, jaké to s ním je, protože to je na delší povídání, ale je to roztomilouš!
- Mám nové brýle. Koupi nových brýlí jsem neplánovala, ale poté co jsem si ty staré velmi "chytře" vyčistila od make-upu odlakovačem to jinak nešlo. No, alespoň jsem zjistila, že už dávno potřebuju silnější dioptrie a konečně mám brýle s antireflexsní vrstvou a úpravou skel, aby mi nedělalo problém dlouhé koukání do počítače (účetní, tomu se prostě nevyhnu se svou prací :-D). Vybírání nebylo těžké - černé obroučky a ne úzké.
 

Musím přiznat, že dnešní výběr nebude asi pro každoho. Minimálně větší část ne. Pokud ale neradi čtete nějakou hrůzu, tak si troufám říct, že Šlehačková oblaka i Skleněný pokoj by se vám mohl líbit. To ostatní bude asi pro otrlé, ale já prostě nějak neumím číst zas tolik oddechovky :-D. Budu ráda, když mi v komentářích dáte vědět, jaká kniha vás zaujala a co čtete vy,

- Opět jsem se vrhla na malování a pustila se do citronů a do levandulí.
- Po roce jsem napsala recenzi na album. Dokopal mě k tomu Vojtaano, který vydal opravdu povedenou desku 2020. Díky tomu jsem po několika měsících dostala chuť v redakci zase přispívat, a tak teď píšu zase docela pravidelně.
- Objevila jsem naprosto skvělou snídaňovou bombu aneb francouzské

I v únoru jsem jsem hodně poslouchala Weezer. Tentokrát jsem ale od nich konečně taky našla jinou písničku, která mě za poslední měsíc doprovázela. Tentokrát Zombie Bastards, která ve mně rezonuje dost. Líbí se mi moc ten zpívaný projev hned na začátku. Připomíná mi to hodně zvuk dnešních mladých kapel. Člověk by neřekl, že se dali dohromady

Bavili jsme se o tom o víkendu s Jakubem. On často v práci přejíždí na dvě pracoviště a říkal, že není cesta od - do, bez toho, aby nepotkal záchranku. Jedzdí furt i my za sobotní přejíždění jsme na každé cestě potkali minimálně jednu, buď ve stejném nebo protějším směru. Občas byly chvíle, dny, kdy jich jezdilo víc. Teď je to furt. Není to normální... ač to není úplně

Už dlouho cítím, že to chce nový design, že původní pro mě byl už dost okoukaný posledních půl roku. Nechtěla jsem sem cpát hned první, co mě napadne. Chtěla jsem si to nějak promyslet. Nakonec jsem titulek svěřila do rukou dobrého kamaráda, který s grafickým programem umí o dost lépe než já. Popsala mu představu a trefil se dokonale! Takže tady bude tenhle skvost, na kterém jsem tentokrát nepracovala sama. Mimochodem, ten původní tady vydržel úplně nejdéle z těch, které jsem tady měla - za tři měsíce by to byly dva roky, dćo jsem sem ten hnědý s dekorem dřeva vkládala.

Musím říct, že tohoe sem vložit byl docela boj. Kamarád ho vyhotovil už koncem minulého roku, ale nový design se prostě neukádal a nechtěl se propsat do blogu. Dnes jsem ale dostala nový vítr do plachet a obrátila se na administraci . Musím pochválit skvělej rychlej přístup a především trpělivej. Nakonec vůbec sama netuším, kde byl zakopaný pes. Rozběhlo se to asi po stém pokusu samo. Pokud se vám tedy nový design nezobrazuje, stiskněte F5 + CTRL.

Luckyho jsme si přivezli před devíti lety. Vlastně pár týdnů poté, co jsme přišli o našeho prvního psa Ferdu, kterého jsem dostala ke svým osmým narozeninám a přišla chvíle, kdy jsme ho

Ještě si tady dnes neodpustím jeden článek, ač už tady dnes jeden nový je - lednová hudební TOP 5.

Mám tady dnes pokračování článku, jak to jde u nás doma s covidem, protože situace se změnila. Předem

Zdravím a přeji hezký den! Nebudem to tady dlouho natahovat a jdem se kouknout, jaké hudbě jsem propadla během ledna. Tentokrát to bude melodicky hodně nabitej výběr a ještě aby ne, když jsem ty písničky poslouchala většinou, poslouchala na vycházkách, kde jsem se snažila nastavit co nejvíc svižné tempo.

Letošek asi jako první otevřeli

- Hned od prvního ledna jsem se mohla začít věnovat svému novému diáři. Už minulý rok jsem měla větší formát diáře od holek Cup Of Style a jejich diář jsem si pořídila i letos. Je sice dražší, ale mně se moc líbí jeho zpracovámí a především rozvržení, kdy má i svůj měsíční přehled. Loni byl černo-červeno-bílý, letos je růžovo-černo-bílý, ale ani jedna barevná skladba