Tenhle týden byl vlastně docela poklidný. O dost lepší, než ten minulý. Ani práce moc nebylo a od poloviny týdne to bylo docela flákando grande, což byla od minulého týdne příjemná změna.

Někdy uprostřed týdne jsem rozečetla tu motivační knihu. Jmenuje se odpověď a zatím jsem z toho docela nadšená. Líbí se mi, že tam je popsáno,

Uctivá poklona :-). Jsem opětc obohacena o dvě věci, které mě určitým způsobem něčím dostali a určitým způsobem mě nějak obohatily, něco mi daly a nějakým způsobem se jednolo o silný zážitek. Navíc se obě udály během jednoho odpoledne.

Seděla jsem s mamkou v kavárně, uprostřed nákupního centra a užívaly si obě volné společné odpoledne.

Rodiče si v druhé polovině udělali nový obývák. Malovali, kupovali koberec, novou sedačku, podlaha u krbu... prostě z gruntu celý nový. Táta si na něm docela dost zakládá a běda, jak by v něm někdo něco provedl.

Dneska se pořádal velký rodinný oběd. Mamka pekla husu, udělala kynuté knedlíky, lokše a dva druhy zelí a samozřejmě polívku

Mezi moje obrovské slabosti patří to, že jsem hypochondr. Strašně moc se o sebe bojím a neustále se pozoruju a to až chorobně. Každou malilinkatou změnu zdravotního stavu googlim a konzultuju s lidma kolem. Naprosto vím, že jsem tím otravná, ale nedokážu si pomoct. Především v poslední době, kdy je mi posledních pár měsíců špatně - pocit na zvracení, někdy míň někdy

Zdravím vás! Máme tady sobotu večer a já se konečně trošku rozkoukala a především se dokopala otevřít blog a něco sepsat! A o čem jiném, než o nové práci.

Do nové práce jsem nastoupila ve středu. První příjemná změna mě potkala hned přií vstávání. Místo v 5:10 vstávám v 6:30, což je naprostý luxus. Tak jsem naposledy pravidelně