Mé já aktuálně
Poslouchám: Green Day, Papa Roach, Depeche Mode
Čtu: Gejša - Liza Dalby
Plánuji: Užít si dovolenou v Alpách
Oblíbená myšlenka: Maybe it's not about happy ending, maybe it's about the story.
Knihy roku 2022
- celkem přečteno (min. 12 knih): 1
- z toho Čtenářská výzva 2021: 1
aktualizováno 24. 1. 2024
Článek Pár ufňukaných řádků
Komentáře k článku: Pár ufňukaných řádků
tlapka: Achjo, nečetla jsem ten předchozí článek a když jsem viděla tu fotku s fáčem, doufala jsem, že nás pobavíš nějakou historkou s rouškou přes oči. A ono tohle... Boročku. 
Aspoň už to máš za sebou a nemusíš se klepat, jaké to trhání bude.
S tou prací ti rozumím. Taky jsem svou první, kam jsem nakonec nenastoupila (z podobných důvodů) obrečela. Asi za půl roku mi psali s nabídkou, jestli ještě můžu, ale už jsem byla jinde. Takže samce ještě žije, kór, jestli paní váhala. Poslední rok a půl mě totiž utvrzuje v tom, že věci se dějí ve správný čas, i když zpočátku vypadají spíše na průser. Věřím, že i tobě se všechno zúročí, až nastane správný okamžik. 
Tak se opatruj a věřme, že bude zase líp. Nejsi na to sama. Vidíš? I ten nehet počkal, až se o tebe bude mít kdo postarat. 
damn-girl: Žádná historka k tomuhle bohužel není. Nějaká vtipná by se k tomu ale hodila 
. Jak jsem již psala do komentářů níž - doufám, že se třeba za měsíc ozvou, že paní skončila. Je to ale tak jak říkáš, pevně doufám, že se to děje z nějakého důvodu a že třeba teď není ten správný čas na návrat.
myfantasyworld: To s prstem mě mrzí. Ale zas je fajn, že to máš za sebou a přeju, ať se to zahojí, co nejrychleji. 
Když jsem četla o tom zápěstí, tak vzápětí jsem si oddychla, že to není zánět šlach, to je dobře. Namožení se pak urovná, zánět šlach je na dlouho bohužel.
A práce,je to fakt dost škoda. Ale tak uvidíš, jak to bude vypadat v téhle práci.
A to, že někam se ti nechce, tak také jsem to na jednom pohovoru, tak cítila od začátku to vypadalo dobře a přesto se mi tam nechtělo, ale nakonec to ani nevyšlo, tak to bylo jedno.
Přeju, aby to s prací dopadlo dobře.
damn-girl: Děkuju! V brzké zahojení doufám taky. Dá se to zatím vydržet, ale je to strašně nepříjemné. Moc se s tím nedá dělat. Jediné co snad můžu je číst, trošku psát a kutit věci na telefonu a počítači, což člověka nebaví věčně A v práci, uvidíme, jaká bude. Trošku ale doufám, že se třeba za měsíc ozvou z domova, že to paní položila a jestli můžu nastoupit
damn-girl: To bylo jednoho dne takové krásné odpoledne na konci ledna, kdy jsem seděla a přemýšlela v kanclu a najednou mi došlo, že tady se šéfové v životě nezavděčím, a kdybych se stavěla nahlavu, nikdy jí nebudu dost dobrá. A mám ten problém, že já potřebuju od vedení cítit nějaké uznání, že mi věří. Doma jsem to probrala, bylo mi řečeno, ať nad ničím nepřemýšlím a jestli to cítím takhle, není důvod zůstávat. Tak jsem další den sepsala výpověď, bez toho abych měla něco rozjednané a šla ji podat . Už tam nepůjdu... právě dočerpávám už přes týden do konce března dovolenou.
lvice: Dobře ty! Takhle rychle se rozhodnout k poměrně radikálnímu činu...
Přeju ti, ať je to jinde lepší. Třeba nakonec ještě klapne ten domov 
damn-girl: No, ale kdo mohl na konci ledna tušit, jak to tady teď bude vypadat . Děkuju moc, doufám v domov
hroznetajne: To s prací tak asi mělo být, nejspíš bys tam nebyla spokojená, ač takové řeči moc nemám ráda, nějak s tím člověk musí vyjít. Nabídne se něco jiného, jsi mladá a hledáš, nerezignovala jsi, určitě to vyjde!
Opatruj si prst a vůbec všechno a bacha na koróny a nabírej síly na budoucnost!
damn-girl: Nu, spokojená bych tam byla. To si nemyslím. jen s kýmkoliv se teď bavím, tak mi řekne "A to je domov seniorů? Buď ráda, že ti to teď nevyšlo, protože až tam vlítne korona, tak tam to bude masakr." A mají asi pravdu. Tam se velmi rychle z poměrně bezpečného místa, kde je už přes 3 týdny karanténa může stát naprosté bojové území. Tak si nemyslím, že to nevyšlo z důvodu toho, že bych byla nespokojená, ale možná se mě něco snaží alespoň o trošku víc uchránit A děkuji! Také bacha na koróny. Ať je brzo zase vše v normálu!