Moji drazí přátelé, ano, vlastně jste po těch letech moji přátelé.

ze srdce vám všem přeju krásné svátky a především pohodové, pokud máte nějaké

Včera v podvečer jsem se sešla s kamarádkou ze své bývalé práce a vyrazily jsme společně na vánoční trhy na Staroměstské náměstí. Slibujeme si, že se uvidíme už od mého odchodu, ale nakonec to vyšlo až takhle předvácnoci. Aspoň jsme si ale předaly menší dárečky a nasály nějakou tu vánoční atmosféru. Já jsem v době Vánoc spíš takový Grinch (osobně miluju i ten film :-D),

Ahojte! je sobota. Já se opět válím doma a nemám nic naplánováno, ač jsem měla, ale zrušila to. Včera jsem se probudila s bolestí v krku, a tak jsem raději všechno zrušila s tím, že se prostě přes víkend musím dát dohromady. Rozhodně teď nesmím lehnout, jelikož s blížícím se koncem roku se hrne práce čím dál víc. Některé granty končí a musí se na ně vyčerpat peníze

Tenhle týden byl vlastně docela poklidný. O dost lepší, než ten minulý. Ani práce moc nebylo a od poloviny týdne to bylo docela flákando grande, což byla od minulého týdne příjemná změna.

Někdy uprostřed týdne jsem rozečetla tu motivační knihu. Jmenuje se odpověď a zatím jsem z toho docela nadšená. Líbí se mi, že tam je popsáno,

Uctivá poklona :-). Jsem opětc obohacena o dvě věci, které mě určitým způsobem něčím dostali a určitým způsobem mě nějak obohatily, něco mi daly a nějakým způsobem se jednolo o silný zážitek. Navíc se obě udály během jednoho odpoledne.

Seděla jsem s mamkou v kavárně, uprostřed nákupního centra a užívaly si obě volné společné odpoledne.

Rodiče si v druhé polovině udělali nový obývák. Malovali, kupovali koberec, novou sedačku, podlaha u krbu... prostě z gruntu celý nový. Táta si na něm docela dost zakládá a běda, jak by v něm někdo něco provedl.

Dneska se pořádal velký rodinný oběd. Mamka pekla husu, udělala kynuté knedlíky, lokše a dva druhy zelí a samozřejmě polívku

Mezi moje obrovské slabosti patří to, že jsem hypochondr. Strašně moc se o sebe bojím a neustále se pozoruju a to až chorobně. Každou malilinkatou změnu zdravotního stavu googlim a konzultuju s lidma kolem. Naprosto vím, že jsem tím otravná, ale nedokážu si pomoct. Především v poslední době, kdy je mi posledních pár měsíců špatně - pocit na zvracení, někdy míň někdy

Zdravím vás! Máme tady sobotu večer a já se konečně trošku rozkoukala a především se dokopala otevřít blog a něco sepsat! A o čem jiném, než o nové práci.

Do nové práce jsem nastoupila ve středu. První příjemná změna mě potkala hned přií vstávání. Místo v 5:10 vstávám v 6:30, což je naprostý luxus. Tak jsem naposledy pravidelně

Tak jsem si k dnešnímu datu nechala ukončit neschopenku. Risk je zisk, říkala jsem si, a tak jsem rovnou vydala do práce, abych tam všechno nedělala poslední den. Chtěla jsem si všechno v klidu připravit k zítřejšímu odevzdání.

Hnede po příchodu jsem s enahlásila šéfovi a vysvětlila mu vzniklou situaci. Ten mi docela arogantně odvětil,

Když se blížil zářijový státní svátek, vůbec jsem nevěděla, jestli v pátek po něm budu doma. Rozhodla jsem se až teď v pondělí, že doma prostě budu. Prostě jsem si chtěla jen nějak víc odpočinout, zůstat doma o den déle a jen se povalovat. Hned v pondělí jsem šéfovi odevzdala dovolenku. Ten ji schválil a já se mohla začít těšit na ten prodloužený víkend. A také, že