Hudba je můj život. Není den, abych něco neposlouchala. V aktuální práci si i můžu nasadit sluchátka a poslouchat hudbu svou, což mě zase o něco víc "nutí" objevovat něco nového nebo znovuobjevovat staré. I tentokrát jse  prostřídala českou se zahraničními interprety. je to zvláštní, před x lety bych si česky zpívanou hudbu moc nepustila a teď ji vyhledávám daleko

Poslední tři měsíce jsem tady na to kašlala a to víc než normálně. Teď už mám zase hromadu času a můžu si vymýšlet hromadu článků, dokud zase nebudu plně zaměstnaná. Myslela jsem, že nakonec přijdu se šťastnou zprávou. Co je ale ta šťastná zpráva? Těžko říct, každý od toho očekává něco jiného.

Včera dopoledne mi ještě schválili

Tak jsem přežila i druhý měsíc své zkušební doby. Na začátku července to ale zaskřípalo a musely se vyvodit důsledky a o těch se tady právě teď rozepíšu. Jen jsem čekala, až to budu mít potvrzené.

Na začátku každého měsíce pokaždé zpracováváme vyúčtování. Každý si na svých prodejnách za každého dodavetele stáhne přehled prodaného

- Nastoupila jsem do nové práce, kde teď končím druhý měsíc a musím říct, že jsem stále spokojená. Kvůli prstu (o tom více jindy) jsem teď týden strávila na neschopence a do práce jsem se vysloveně na dnešek těšila.
- Byli jsme u kamaráda na lance. Kdo nezná tento pojem, tak je to alespoň v naší partě akce, kdy si na to vyhradíme cemý víkend. Naveze si každý svůj

Měsíc je fuč a jdeme se opět mrknout, co mi hrálo ve sluchátkách během května.

Tentokrát jsem trošku přitvrdila. První hudební vlaštovkou je naprosto božská předělávka SOS, která původně pochází od švédské popové legendy ABBA. ABBU, přiznám se, moc nemusím, ale tahle cover

Asi na tento článek docela čekáte. Jak se mám v nové práci? Dočtete se níže, právě teď.

Do Dobrovského jsem nastupovala s tím, že jdu do účtárny na pozici skladové účetní. Účetní dělám několik ale se skladovou takové zkušenosti nemám. Rozhodně ne v takovém rozsahu. I tak jsem tam ale nastupovala s tím, že to není nic, co bych se

Zdálo by se, že jsem na blog zanevřela, ale není tomu tak. Spíš chodím z práce zmordovaná a pak už se mi nic nechce, ale o tom v dalším článku :-). Dnes se vrhneme na hudební vsuvku, kterou tady dlužím ještě za duben, a jak sami vidíte, je konec května. Obstarala jsem si k tomu vcelku dobrou kávu z našeho nového Dolce Gusta a hurá na to! :-)

- Tím, že jsem velkou část strávila doma, tak jsem dost trávila v kuchyni. Ozkoušela jsem hned několik nových receptů - poprvé jsem zkusila upéct kachní stehno a rovnou k tomu poprvé udělala i bramborový knedlík, poprvé v životě jsem dělala svou první nádivku a zvládla jsem i mazanec, pekla jsem poprvé i loupáčky a naplno jsem se pustila do pečení chleba... u toho jsem neskončila a rovnou zkoušela i domácí rohlíky... Úplně na konci měsíce jsem to završila domácíma bulkama k burgeru. X let jsem nesáhla na kynuté těsto, protože jsem se ho děsně bála a teď zjišťuju, že práce s ním mě naopak hrozně baví :-D. Životní paradoxy.
- Byli jsme se s mamkou podívat za babičkou a dědou na chalupě a navštívily jsme i druhou babičku s dědou.
- Po letech jsem dostala o Velikonocích na zadek :-D
- Skončila jsem ve zkušební době a hned na to našla novou práci
- Sázela jsem s mamkou na zahradě květiny do květníků. Pamatuju si už jako dítě, že tohle byl vždy první jarní den, kdy jsme s mamkou pořádně trávili čas na zahradě... právě u sázení a přesazování květin a od dětství mám tenhle den hrozně moc ráda. Čím jsem starší, tím víc mě baví hrabání v hlíně... děsivé, co přijde dál? :-D
- Objednala jsem si hned několik párů bot a nového oblečení. Stálo to majlant, ale už to bylo vážně potřeba. Připadala jsem si místy jako šmudla v obnošeném oblečení a ošklivých botech. Takže mám nová trika, svetříky, tílka, kalhoty a konečně nositelné jednoduché černé kožené balerínky, letní sandálky na klínku, klasické městské boty, lesklé nazouvačky a po letech jsem si koupila své vysněné celočerné Air Max boty.

Když jsem skončila ve zkušební době z vlastní vůbe, bylo mi jasné, že nějakou dobu budu muset setrvat na úřadu práce a zažádat o podporu v nezaměstnanosti. Nebyla jsem na to hrdá. Nebyla jsem hrdá na sebe, ale furt mi to přišlo pro klidnější život smysluplnější, než zůstat tam, kde to nefunguje. Zároveň jsem ale věděla, že tam nechci zůstat příliš dlouho. Je tady ale

Nikdy v životě se mi nestalo, abych někde skončila ještě během zkušební doby. Všechno je ale jednou poprvé. Vyjímka potvrzující pravidlo.

Ještě nedávno jsem tady psala článek o svém novém zaměstnání, že jsem přes odpor nastoupila, ale nakonec to vypadá slibně. Cha, Kájo... příště se neřiď tím, co říkají ostatní, ale tím, co cítíš