Tak jsem se tady naparovala posledně, jak jsem krásně zvládla pracovní proces i během nemoci a ono to v konečné fázi nedpadlo. Achjo, stane se i v lepších rodinách! :-D Na začátku týdne jsem si myslela, že už jsem skoro fit, ale to jsem ještě netušila, co se stane ve středu ráno.

Vstávala jsem ráno, pár minut před šestou a

Ten, kdo již sehnal svůj vyvolený diář na rok 2015 se nesutečně má a já mu to závidím. Já totiž nejsem schopná si z těch desítek diářů vybrat žádný. Kéž by to bylo o tom, že by jich tak moc skvělých bylo a já nevěděla jaký z nich. Tak to ovšem ale bohužel není. Nabídka diářů na příští rok zdá se mi

Skupinu OneRepublic jsem poznala už když jsem chodila prvních pár měsíců do prváku a to je nějakých 8 let zpátky.

 V jednom z posledních článků o mém obyčejném životě (proč já vlastně vedu blog, když můj život není nijak zajímavý mi je záhadou) jsem psala o tom, že jsem se nakonec dostala do zastupitelstva a hrozně slibovala článek o tom, jak to celé dopadlo s prvním zastupitelstvem. Od té doby uplynulo asi trilion let, ale článek je TU! Něco málo jsem ale už minulý týden

 Ahoj, zdravím vás všechny. Zase jednou po delší době přicházím se snůškou vlastních keců mého obyčejného/neobyčejného života, který by se za poslední dobu dal nazvat příběhem obyčejného šílenství. Aneb povídání o tom, jak v práci vyhrožuju, že se oběsím na zábradlí a je mi jedno jestli to uvidí děti, a také povídání o tom, jak se pak zjeví záblesk a já si svou