Asi na tento článek docela čekáte. Jak se mám v nové práci? Dočtete se níže, právě teď.

Do Dobrovského jsem nastupovala s tím, že jdu do účtárny na pozici skladové účetní. Účetní dělám několik ale se skladovou takové zkušenosti nemám. Rozhodně ne v takovém rozsahu. I tak jsem tam ale nastupovala s tím, že to není nic, co bych se

Zdálo by se, že jsem na blog zanevřela, ale není tomu tak. Spíš chodím z práce zmordovaná a pak už se mi nic nechce, ale o tom v dalším článku :-). Dnes se vrhneme na hudební vsuvku, kterou tady dlužím ještě za duben, a jak sami vidíte, je konec května. Obstarala jsem si k tomu vcelku dobrou kávu z našeho nového Dolce Gusta a hurá na to! :-)

Když jsem skončila ve zkušební době z vlastní vůbe, bylo mi jasné, že nějakou dobu budu muset setrvat na úřadu práce a zažádat o podporu v nezaměstnanosti. Nebyla jsem na to hrdá. Nebyla jsem hrdá na sebe, ale furt mi to přišlo pro klidnější život smysluplnější, než zůstat tam, kde to nefunguje. Zároveň jsem ale věděla, že tam nechci zůstat příliš dlouho. Je tady ale

Nikdy v životě se mi nestalo, abych někde skončila ještě během zkušební doby. Všechno je ale jednou poprvé. Vyjímka potvrzující pravidlo.

Ještě nedávno jsem tady psala článek o svém novém zaměstnání, že jsem přes odpor nastoupila, ale nakonec to vypadá slibně. Cha, Kájo... příště se neřiď tím, co říkají ostatní, ale tím, co cítíš

Všichni nacpaní beránkem, mazancem s mastnou pusou od kuřete a nádivky? Tak to máte čas na nějaké čtení. V dnešním článku se chci věnovat tomu, co jsem během března poslouchala. Vlastně se ale asi nejspíš žádné novinky nekonají, až na dvě. Jinak jsem tady tři ostatní měla určitě už dávno.

Tuzemský indie-rock v podobě mých milovaných

Čaj od snídaně k dopití přede mnou (mimochodem, zelený s brusinkou od Pickwick je můj oblíbený), kachní stehna v troubě, brambory na bramborové knedlíky oloupané. To znamená, že k nedělnímu obědu mám všechno přichystané a mám tedy chvilku času, abych vám o sobě opět napsala pár řádků.

V jednom z posledních článků jsem slibovala,

Kdybyste mě viděli, jak píšu. Ani normálně nepíšu všema deseti, ale teď to vypadá ještě víc komicky. Samoléčba prstu se nepovedla a po protrápené noci jsem se vydala ve čtvrtek ráno na chirurgii. Naštěstí ji mám pouhé dvě minuty pěškobusem. Nejdříve jsem tam telefonovala. Chtěla jsem se vyhnout v této neblahé době nějakému dlouhému vysedávání v čekárně. Vzali mě hned.

S napětím každý den sleduju nové informace a modlím se, aby to už začalo trošku klesat. Kulminaci máme ale prý teprve před sebou. Naděje ale umírá poslední ne? Když nesleduju statistiky, tak se snažím nějak zabavit. Je vlastně zvláštní trávit čas doma a ven prakticky nemůžete.

Často vařím nebo peču, a tak se nechci vidět, jak budu

Je to divná doba. Ještě před měsícem jsem se smála lidem, co v lekárnách nakupovali roušky a šíleli, když je lékárna neměla. Už se nesměju. Doma mám už od mamky i svoje dvě ušitý. jsem zabedněná doma, vycházím jen když je to nutné a do toho chytám ponorku.

Tento týden jsem skončila v práci a na začátku dubna možná nastoupím do nové,

Článek na téma psychologa slibuju už dlouho. Přednost ale zatím měly, v mém měřítku, důležitější články.

K návštěvě tohoto specialisty jsem se dostávala víc než dlouho. Už minimálně tři roky si říkám, že bych si potřebovala s nějakým psychologem promluvit. Tři roky mě všichni kolem uklidńovali, že já to nepotřebuju a že to přece